AliasDEER

(Aleš Kroutil)
Zhodnocení druhé sezony v Agapi Beach?
Ne. Závěrečné zhodnocení nenapíšu.
Až mě potkáte, zeptejte se mě na to.

Zhodnocení druhé sezony v Agapi Beach?

Ne. Závěrečné zhodnocení nenapíšu.

Až mě potkáte, zeptejte se mě na to.

Napadlo nás to s Andrém už před delší dobou. V Řecku není chléb podobný české Šumavě (to, co tady máme k dispozici na hotelu a v supermarketu, je jakási veka), no a houskový knedlík se ve Středomořské kuchyni také nevyskytuje. Proč toho tedy nevyužít a otestovat pohotovost místních prodavačů?

Vrátil jsem se z pláže, kde jsem u lahve červeného Imiglikos četl e-book a na pokoji už byl André, který také vnímal okolní svět poněkud veseleji. Vzal jsem foťák a šel zdokumentovat pokus o zakoupení českých produktů v trafice, která má otevřeno non-stop.

Nechci jednoznačně napsat, jestli je práce v restauraci těžší nebo lepší než na lobby. I když by šla srovnat fyzická náročnost, nechci se do tohoto srovnání pouštět. V restauraci je rush hour úplně jiná než na lobby. Hosté přicházejí hned po otevření a postupně jich ubývá až do úplného konce (oběda/večeře).

Zato v lobby přijde po otevření jen pár lidí, dlouho se nic neděje, postupně přicházejí další hosté, až se bar naplní, tento stav setrvá nějakou dobu a lobby se vylidňuje.

Nechci jednoznačně napsat, jestli je práce v restauraci těžší nebo lepší než na lobby. I když by šla srovnat fyzická náročnost, nechci se do tohoto srovnání pouštět. V restauraci je rush hour úplně jiná než na lobby. Hosté přicházejí hned po otevření a postupně jich ubývá až do úplného konce (oběda/večeře).

Zato v lobby přijde po otevření jen pár lidí, dlouho se nic neděje, postupně přicházejí další hosté, až se bar naplní, tento stav setrvá nějakou dobu a lobby se vylidňuje.

Včera přišel na lobby Pavlos a potřeboval se mnou mluvit. Zítra začínám pracovat v restauraci. Tvrdí mi, že to nemohl ovlivnit a pracovat tam budu (nejspíš) jen do konce měsíce.

Začínám v 11. Musí se připravit vše pro to, aby v 12:30 mohli přijít hosté a v klidu se naobědvat. Neustále se ptám 2. balladera s čím můžu pomoc a co mám dělat. Někdy tak intenzivně, že odpovídá: „není s čím pomáhat“ nebo „nevím.“
Můj hlavní úkol (jelikož mám funkci balladera) spočívá ve svezení vozíku plného nádobí dolů do kuchyně (resp. do „lanza“ části s mycí linkou) a vyskládání nádobí. Prázdný vozík jede opět do restaurace, kde už je připraven další vozík plný. A tak pořád dokola.

Někdy je obtížné svést vozík rychle, ale zároveň natolik pomalu, aby nepopadaly sklenice (problém spočívá v nakloněné rampě vedoucí do kuchyně). Mě ale víc vadilo něco jiného. Zbytky jídla. Je téměř nemožné vyskládat všechno špinavé nádobí bez toho, aby si člověk nezamazal ruce. To mě iritovalo asi úplně nejvíc během práci v restauraci - špína, mastnota a hnus ulpívající na rukou. 

Včera přišel na lobby Pavlos a potřeboval se mnou mluvit. Zítra začínám pracovat v restauraci. Tvrdí mi, že to nemohl ovlivnit a pracovat tam budu (nejspíš) jen do konce měsíce.

Začínám v 11. Musí se připravit vše pro to, aby v 12:30 mohli přijít hosté a v klidu se naobědvat. Neustále se ptám 2. balladera s čím můžu pomoc a co mám dělat. Někdy tak intenzivně, že odpovídá: „není s čím pomáhat“ nebo „nevím.“

Můj hlavní úkol (jelikož mám funkci balladera) spočívá ve svezení vozíku plného nádobí dolů do kuchyně (resp. do „lanza“ části s mycí linkou) a vyskládání nádobí. Prázdný vozík jede opět do restaurace, kde už je připraven další vozík plný. A tak pořád dokola.

Někdy je obtížné svést vozík rychle, ale zároveň natolik pomalu, aby nepopadaly sklenice (problém spočívá v nakloněné rampě vedoucí do kuchyně). Mě ale víc vadilo něco jiného. Zbytky jídla. Je téměř nemožné vyskládat všechno špinavé nádobí bez toho, aby si člověk nezamazal ruce. To mě iritovalo asi úplně nejvíc během práci v restauraci - špína, mastnota a hnus ulpívající na rukou. 

Rena (barmanka z Pool baru) mě nakonec s 30 minutovým zpožděním poslala na meeting. Ale nic mi ze schůzky neuniklo. „Jen na začátku se pár vět proneslo anglicky,“ mi řekla Rita (studentka/číšnice), když mě po 5 minutách napadlo, jestli se všichni barmani z lobby a Pavlos bavili jen v řečtině.
Po půlhodině pořád nepadlo slovo anglicky a s Andreasem jsme si vyměnili pohledy a z jeho jsem vyčetl jen jedno: „Proč tady jsme? Vždyť jsem mohl klidně dál spát.“ Na meeting jsem měl přijít jen, abych se dozvěděl víc o práci v restauraci (resp. jestli tam budu pracovat).
Hlavní barman (Vasilis) zpozoroval, že řecká konverzace mě nezajímá a tak jen pronesl: „We didn’t talk about your mother.“ Whaaat? Proč by se mělo na tomto meetingu diskutovat o mojí matce? Ale vzápětí jsem si uvědomil, že svojí řeckou angličtinou řekl (chtěl říct) „matter“.

Schůzka trvala asi 2 hodiny a nic nového jsem se stejně nedozvěděl.

Rena (barmanka z Pool baru) mě nakonec s 30 minutovým zpožděním poslala na meeting. Ale nic mi ze schůzky neuniklo. „Jen na začátku se pár vět proneslo anglicky,“ mi řekla Rita (studentka/číšnice), když mě po 5 minutách napadlo, jestli se všichni barmani z lobby a Pavlos bavili jen v řečtině.

Po půlhodině pořád nepadlo slovo anglicky a s Andreasem jsme si vyměnili pohledy a z jeho jsem vyčetl jen jedno: „Proč tady jsme? Vždyť jsem mohl klidně dál spát.“ Na meeting jsem měl přijít jen, abych se dozvěděl víc o práci v restauraci (resp. jestli tam budu pracovat).

Hlavní barman (Vasilis) zpozoroval, že řecká konverzace mě nezajímá a tak jen pronesl: „We didn’t talk about your mother.“ Whaaat? Proč by se mělo na tomto meetingu diskutovat o mojí matce? Ale vzápětí jsem si uvědomil, že svojí řeckou angličtinou řekl (chtěl říct) „matter“.

Schůzka trvala asi 2 hodiny a nic nového jsem se stejně nedozvěděl.

Celý minulý týden byl poměrně zajímavý. Rozhodnulo se o tom, že budu přesunut z lobby do restaurace. Ok, je to vedení’s call, takže s tím moc nenadělám, ale stejně mě zajímalo, proč mám jít do restaurace právě já.
Pavlos (assistent F&B manager) dostal od „metra“ (Maître d’hôtel) jasný příkaz: „Potřebuju do restaurace „boye“ jako balladera.“ Pryč z lobby se mi nechce.
Na lobby mě to baví.
Míchat drinky je fun.
Konverzovat s hosty (i když ne tak intenzivně jako minulou sezonu) je interesting.
Small talks s barmany (které nejsou tak seriózní jako dřív) jsou super.
Myslím si, že jsem větším přínosem na lobby, než budu jako ballader v restauraci.
Právě poslední argument jsem přednesl i Pavlosovi. Přímo jsem mu neřekl, že nechci do restaurace, ale ani jsem nemusel. Když se o mém přesunu z lobby dozvěděli barmani (především first -Vassilis- a second barman -Yannis), tak se ho snažili přesvědčit, aby mě nechal na lobby.
Večer jsem (už smířený s tím, že od pondělí začínám v restauraci) šel za maitrem, zjistit v kolik mám přijít na směnu.
O pár hodin později přichází na lobby Pavlos s novým rozpisem směn. Vysvětluje mi, že další dva dny budu pracovat na lobby a poté se uvidí co dál. Výhra? Jen částečně. O tom co se bude dít dál, se rozhodne na zítřejším meetingu.

Celý minulý týden byl poměrně zajímavý. Rozhodnulo se o tom, že budu přesunut z lobby do restaurace. Ok, je to vedení’s call, takže s tím moc nenadělám, ale stejně mě zajímalo, proč mám jít do restaurace právě já.

Pavlos (assistent F&B manager) dostal od „metra“ (Maître d’hôtel) jasný příkaz: „Potřebuju do restaurace „boye“ jako balladera.“ Pryč z lobby se mi nechce.

  • Na lobby mě to baví.
  • Míchat drinky je fun.
  • Konverzovat s hosty (i když ne tak intenzivně jako minulou sezonu) je interesting.
  • Small talks s barmany (které nejsou tak seriózní jako dřív) jsou super.
  • Myslím si, že jsem větším přínosem na lobby, než budu jako ballader v restauraci.

Právě poslední argument jsem přednesl i Pavlosovi. Přímo jsem mu neřekl, že nechci do restaurace, ale ani jsem nemusel. Když se o mém přesunu z lobby dozvěděli barmani (především first -Vassilis- a second barman -Yannis), tak se ho snažili přesvědčit, aby mě nechal na lobby.

Večer jsem (už smířený s tím, že od pondělí začínám v restauraci) šel za maitrem, zjistit v kolik mám přijít na směnu.

O pár hodin později přichází na lobby Pavlos s novým rozpisem směn. Vysvětluje mi, že další dva dny budu pracovat na lobby a poté se uvidí co dál. Výhra? Jen částečně. O tom co se bude dít dál, se rozhodne na zítřejším meetingu.

Přesně sedmý den jsem dostal repo (day-off).
Všechno vycházelo skvěle. Odpoledne jsem zajel busem do centra Heraklionu. Bylo vedro, ale nemusel jsem do práce, takže jsem pohodovým tempem procházel ulicemi města.
Když jsem už večer seděl v super restauraci, nalezené díky vysokých hodnocení na Foursquare, servírka mi přinesla zajímavou polévku (údajně místní specialitu), vracel jsem iPad do úžasné brašny booq a v tom uslyšel slabé vyzvánění. Volal mi Andreas, a hned co mi oznámil, že přináší špatné zprávy zprávy, mě předal Pavlosovi (asistentovi F&B managera). Na lobby baru je málo lidí, a tak mám přijet na 4 hodiny pomáhat.

Sice jsem měl polovinu volna canceled, ale i těch několik hodin, kdy jsem ještě netušil, že večer budu pracovat, bylo fajn.

Přesně sedmý den jsem dostal repo (day-off).

Všechno vycházelo skvěle. Odpoledne jsem zajel busem do centra Heraklionu. Bylo vedro, ale nemusel jsem do práce, takže jsem pohodovým tempem procházel ulicemi města.

Když jsem už večer seděl v super restauraci, nalezené díky vysokých hodnocení na Foursquare, servírka mi přinesla zajímavou polévku (údajně místní specialitu), vracel jsem iPad do úžasné brašny booq a v tom uslyšel slabé vyzvánění. Volal mi Andreas, a hned co mi oznámil, že přináší špatné zprávy zprávy, mě předal Pavlosovi (asistentovi F&B managera). Na lobby baru je málo lidí, a tak mám přijet na 4 hodiny pomáhat.

Sice jsem měl polovinu volna canceled, ale i těch několik hodin, kdy jsem ještě netušil, že večer budu pracovat, bylo fajn.

Výhodou práce na pool baru je, že směna končí v 18:00 a tím se naskýtají možnosti pro využití večera a noci.
Ale protože byla dnes můj druhý den v práci a na 8 hodinovou pracovní dobu si budu muset nějakou dobu opět zvykat, strávil jsem až do pozdní večeře, kterou jsem stejně nestihnul, poslechem Janáčkova cyklu V mlhách. A poté, co jsem přišel do kuchyně hotelu v dobu, kdy už bylo všechno jídlo sklizeno, a kuchaři jen čistili sporáky, zamířil jsem do kavárny Grand Cafe na burger. Ten v žádném ohledu nejde srovnat s úžasným burgerem z pražského bistra Dish, ale i tak ho můžeme označit za poměrně chutný a zcela poživatelný.

Výhodou práce na pool baru je, že směna končí v 18:00 a tím se naskýtají možnosti pro využití večera a noci.

Ale protože byla dnes můj druhý den v práci a na 8 hodinovou pracovní dobu si budu muset nějakou dobu opět zvykat, strávil jsem až do pozdní večeře, kterou jsem stejně nestihnul, poslechem Janáčkova cyklu V mlhách. A poté, co jsem přišel do kuchyně hotelu v dobu, kdy už bylo všechno jídlo sklizeno, a kuchaři jen čistili sporáky, zamířil jsem do kavárny Grand Cafe na burger. Ten v žádném ohledu nejde srovnat s úžasným burgerem z pražského bistra Dish, ale i tak ho můžeme označit za poměrně chutný a zcela poživatelný.

První směna a hned v ten nejvíc busy day. Thursday night is Greek night. Až na novou řeckou zpěvačku (která se „skvělou“ anglickou výslovností komolí - „I’m your Venus,“ na „I’m your [pee-nis]“ se toho příliš mnoho nezměnilo. Lobby bar je plně obsazen a navíc si hosté přenášejí další stoly a židle ven.

Myslel jsem si, že mi bude nějakou dobu trvat, než si zvyknu na práci s tablem (=tác na sklenice) a zpočátku budu nosit menší množství nádobí, ale jak řekl André: „Je to jako jízda na kole, to se taky nezapomíná.“

První směna a hned v ten nejvíc busy day. Thursday night is Greek night. Až na novou řeckou zpěvačku (která se „skvělou“ anglickou výslovností komolí - „I’m your Venus,“ na „I’m your [pee-nis]“ se toho příliš mnoho nezměnilo. Lobby bar je plně obsazen a navíc si hosté přenášejí další stoly a židle ven.

Myslel jsem si, že mi bude nějakou dobu trvat, než si zvyknu na práci s tablem (=tác na sklenice) a zpočátku budu nosit menší množství nádobí, ale jak řekl André: „Je to jako jízda na kole, to se taky nezapomíná.“

Letět? Neletět?
Tohle dilema jsem vyřešil už v březnu. Koupením letenky, uzavřením cestovního pojištění jsem jen logicky postupoval k zahájení druhé sezóny na pozici číšníka v Řecku.
Stejný hotel (Agapi Beach), stejný český co-worker (André) a stejná práce. Jen s tou prací to nebylo tak úplně jisté. Ve smlouvě bylo napsáno „…as an assistant in the restaurant“. Ale bylo by přece logické, aby mě i Andrease manager umístil opět na bary. Nemuseli bychom se učit nic nového a plynule tak mohli navázat na velkolepé úspěchy z předchozí sezóny.
-Postřehy z cesty-
Hnusné kafe
Od absolvování baristického kurzu mi nechutná každá káva a espresso na palubě RegioJetu bylo hnusně hořké a navíc personál vlaku nápoj nesprávně označuje jako piccolo. 
Bus pro turisty
Asi je to cenou (60 CZK), dobře umístěnými reklamami na letišti a nádraží, nebo snad jednoduchostí, každopádně AirportExpress (AE) využívá hodně nečeských turistů.
Nová SIM
iPhone se mi „podařilo“ před odletem rozbít, takže si do Řecka beru rezervní telefon (dumbphone), který nefunguje na microSIM. Před gatem D4 si čekání na boarding time krátím aktivací roamingu a deaktivací hlasové schránky. (Ta věc - „voicemail“ - se v Česku opravdu někdy používala? Neznám nikoho, kdo by při dovolání se do „hlasovky“ nezavěsil.)
Děti v letedle
Malé děti miluju. Ale jen do té doby, kdy nejsou v mé blízkosti.
Zvuky z nich vycházející jde úspěšně ignorovat použitím super-cool in-ear sluchátek. Co však ignorovat nelze byla kombinace neposedného šestiletého klučiny v sedačce přede mnou a vroucího čaje v plastovém hrníčku položeném na stolku, což mělo za následek jeans absorbující poměrně horkou tekutinu. Ono by to nebyl zase tak velký problém, kdyby ty kalhoty měl na sobě někdo jiný, ne, já.
Max Perry
Skvělý Alex, kterého jsem potkal minulý rok mi jako nejlepší cukrárnu doporučil Maxe Perryho. Stačilo půl minuty během průjezdu v autobuse a obchod jsem si hned zamiloval. Moderní krásný čistý interiér a nádherný nápis Max Perry s taglinem „handmade chocolate“. Tohle místo jsem si hned přidal na pomyslný must-visit to-do list.
Zbytečné obavy
Z recepce jsem šel rovnou za managerem Pavlosem a ten mi řekl, pokud bude vše na účetním oddělení papírově v pořádku, můžu už zítra začít směnu na lobby baru. Oh, yes! I tuto sezónu budu pracovat na baru!

Letět? Neletět?

Tohle dilema jsem vyřešil už v březnu. Koupením letenky, uzavřením cestovního pojištění jsem jen logicky postupoval k zahájení druhé sezóny na pozici číšníka v Řecku.

Stejný hotel (Agapi Beach), stejný český co-worker (André) a stejná práce. Jen s tou prací to nebylo tak úplně jisté. Ve smlouvě bylo napsáno „…as an assistant in the restaurant“. Ale bylo by přece logické, aby mě i Andrease manager umístil opět na bary. Nemuseli bychom se učit nic nového a plynule tak mohli navázat na velkolepé úspěchy z předchozí sezóny.

-Postřehy z cesty-

Hnusné kafe

Od absolvování baristického kurzu mi nechutná každá káva a espresso na palubě RegioJetu bylo hnusně hořké a navíc personál vlaku nápoj nesprávně označuje jako piccolo

Bus pro turisty

Asi je to cenou (60 CZK), dobře umístěnými reklamami na letišti a nádraží, nebo snad jednoduchostí, každopádně AirportExpress (AE) využívá hodně nečeských turistů.

Nová SIM

iPhone se mi „podařilo“ před odletem rozbít, takže si do Řecka beru rezervní telefon (dumbphone), který nefunguje na microSIM. Před gatem D4 si čekání na boarding time krátím aktivací roamingu a deaktivací hlasové schránky. (Ta věc - „voicemail“ - se v Česku opravdu někdy používala? Neznám nikoho, kdo by při dovolání se do „hlasovky“ nezavěsil.)

Děti v letedle

Malé děti miluju. Ale jen do té doby, kdy nejsou v mé blízkosti.

Zvuky z nich vycházející jde úspěšně ignorovat použitím super-cool in-ear sluchátek. Co však ignorovat nelze byla kombinace neposedného šestiletého klučiny v sedačce přede mnou a vroucího čaje v plastovém hrníčku položeném na stolku, což mělo za následek jeans absorbující poměrně horkou tekutinu. Ono by to nebyl zase tak velký problém, kdyby ty kalhoty měl na sobě někdo jiný, ne, já.

Max Perry

Skvělý Alex, kterého jsem potkal minulý rok mi jako nejlepší cukrárnu doporučil Maxe Perryho. Stačilo půl minuty během průjezdu v autobuse a obchod jsem si hned zamiloval. Moderní krásný čistý interiér a nádherný nápis Max Perry s taglinem „handmade chocolate“. Tohle místo jsem si hned přidal na pomyslný must-visit to-do list.

Zbytečné obavy

Z recepce jsem šel rovnou za managerem Pavlosem a ten mi řekl, pokud bude vše na účetním oddělení papírově v pořádku, můžu už zítra začít směnu na lobby baru. Oh, yes! I tuto sezónu budu pracovat na baru!